Šalvěj

Šalvěji se daří na plném slunci. Nejlépe poroste v propustné, neutrální nebo mírně zásadité půdě, která nemusí být příliš výživná. Musí se však chránit před větrem. Až na dvouletou šalvěj muškátovou jsou všechny druhy vytrvalé a mrazuvzdorné (při holomrazech je však raději přikryjeme).Dobře se množí semeny i vrcholovými řízky, kterými lze rozmnožovat i šlechtěné kultivary. Na jaře odřízněte asi 15 až 20 cm dlouhé výhony. Spodní lístky odstraňte. Zapíchněte výhony do misek s univerzálním substrátem s přídavkem štěrku. Zalévejte jen málo. Po 4-6 týdnech prověřte, zda se vyvinuly kořínky. Řízky vysaďte do květináčů následující jaro. Umístěte květináč na slunné stanoviště, ale ne na přímé slunce. Pravidelně zalévejte a udržujte na teplém místě.

Šalvěj jako okrasná bylinka, které je vhodná k sušení , je to  lék i koření.

Šalvěj však lze využít i jako koření. Užívá se v malém množství, aby nepřehlušila vůni samotné potraviny . Její výrazná, hořká vůně s nádechem kafru se velmi hodí k tučným rybám a jakémukoli tučnějšímu masu. Lze ji přidat i do dušené zeleniny s rajčaty, fazolové polévky či paštik, čerstvá je výborná i v bylinkovém másle.

Sušenou šalvěj skladujte v suchu a temném místě, v plátěných pytlících nebo sklenicích.

Vnitřní užití šalvěje:

V trávícím ústrojí působí šalvěj proti nadýmání a zvyšuje množství vylučované žluče. Čaj ze šalvěje odstraňuje noční pocení, pomáhá při pracovní přetíženosti a při působení stresu. U kojících žen pomáhá snížit nadměrnou tvorbu mateřského mléka, pomáhá při nepravidelné menstruaci. Díky jejímu působení oživuje krevní oběh a zlepšuje činnost nervové soustavy.

Zevní užití šalvěje

Šalvěj se dá použít též jako kloktadlo, kdy pomáhá v boji s angínou, při bolestech zubů či při výskytu aftů v dutině ústní. Lze ji též použít při zvýšené krvácivosti dásní. V kožním lékařství se užívá ve formě obkladů k hojení jizev a posílení kůže.